Cesta do Argentiny 5.

16.5.2008 - Laco

Když jsem se ráno podíval z okna, neviděl jsem slunko. Říkám si: že by bouchla další sopka?? Ale ne - to se jen zatáhlo. Konečně - snad i zaprší. Aspoň bude venku dýchatelno.

Dnes máme poslední den na doladění obrazové reportáže. Presentaci s faktama jsem dodělal včera, Marky ji prohlédla a utrousila: "Tak toto já vykládat nebudu. Chtělo by to nějaké fotky." Tak ať si je hledá sama, holčička. Naštěstí nám Kamil připravil nějaké fotky už dopředu, takže by mohlo stačit přeložit do angličtiny popisky. Chvíli bylo u počítače ticho, a pak se ozvalo: Lackooo? Ukaž mi, kde jsou....

Ach jo.

Marky

Tak jsem se vám dnes v noci vzbudila, oči celé uslzené, ale nebojte, nic srdceryvného se nedělo, jenom opět ten urputný prach a zelené cosi. To jsem zvědavá, co vše nám z toho po čase zezelená :-)

A aby historka s místní sopkou nabrala ještě na větší dramatičnosti, tak jsme se dozvěděli, že musí rušit i některé lety, protože ten popílek by mohl být s některými druhy motorů výbušný. Naštěstí žádné výbuchy neslyšíme, jen auta tu mají trubky, jako u nás na Matějské pouti, tradá tramtadadáá.

Až tohle bude číst moje milovaná babička, hned si jistě pomyslí, že to mám z toho trajdání a že kdybych raději doma budovala tu domácnost.... :-) Já si jinak myslím, že budovatelka vcelku jsem, co Vy na to?

A hlavně, ve srovnání s příhodami naší kamarádky Anny Marie z Jižní Afriky, kde se v noci ani nevychází na ulici a kde jsou vraždy na denním pořádku, je to jen čajíček a máslíčko. Jo a tam je také naplánováno další setkání národních koordinátorů, ale naštěstí do buše, takže babi neboj!

Dnes jsem také sama večer trefila na hotel, což je velký úspěch, ani ne kvůli vnějším nástrahám, ale spíš zapamatovat si

ty všechny klikaté cesty. Naštěstí jsem NEměla mapu, jinak pátrám ještě teď! Přes přechody už také chodím vcelku normálně a neběhám tolik jako šílenec, ale na druhou stranu uznejte, když už i na Vaší zelenou tu túruje 6 aut v řadě, jako býci na koridě, tak taky trošku popoběhnete.

A když jsme u těch býků, všude jim tu visí úplně mrtví.... Jo jo jsou to tu největší konzumenti červeného masa na světě. Já jsem tedy na dnešní společné mini večeři koordinátorů jedla noky :-)

Taky mi pěkně vytrávilo, půl dne jsme s Lackem překládali úžasné Kamčovy prezentace a tím se také dostáváme počtem i velikostí na první místo v přípravách mezi všemi 25 účastníky.

Ještě jednou VELKÉ díky všem za pomoc a za příspěvky a i za příspěvky :-) do nich.

Krásnou dobrou, krásné dobré!

Laco

A nezapršelo.