Z Markétčina deníčku

anglický originál na blogu ULT

Před dávnými časy jsem měla nádherný sen a NYNÍ ho můžu prožívat. Jupíííí.

Děkuji Vám, že můžu s Vámi všemi žít a spolutvořit.

Vím, že je velmi mnoho způsobů, jak popsat prožitek toho, když naše srdce kvete. Vypadá jako neustále se usmívající holčička Csenge, je to jako smát se a myslet si, že to nikdy neskončí, je to jako plakat a cítit požehnanou úlevu, je to jako mít fantastický orgasmus a cítit jak se celá Země pod námi chvěje, je to jako zvuk varhan v katedrále plné zpívajících andělů, je to jako obejmout někoho cizího a cítit ohromující otevření, je to jako tancovat na ulici a cítit, že ta volnost je tak velikánský dar, je to jako cítit co Vy cítíte a vědět, co Vy chcete, je to jako dívat se do očí tomu, koho milujeme s vědomím, že jsme doma, je to jako vidět a cítit Boha ve všem atd. atd. atd.

A prožijme ještě víc…Tak co cítíte a co chcete? Pro sebe, tady a teď….

Jsem na Cestě a miluju jí a stále miluju Tebe i Tebe i Vás a sebe taky!

Marky Potměšilová, na Cestě s ULT, Stonehange 21.července 2007

(svou chabou angličtinou drze přeložil Kamil Krbálek, možná že to celé je o něčem jiným :-)