Svatba Žanetky a Ejvinda

 

V kuchyni také došlo ke spoustě zajímavých setkání s přáteli ze světa, s Ivou z Itálie, s Martinem ze Švýcarska nebo s Adamem z Havaje. Jana je z Ostavy :-) 

 

Tohle je první setkání Žanetky s Ejvindovým tatínkem a jeho přítelkyní, kteří právě dorazili z Dánska. Maminka už nežije, ale její duch tam byl jistě s námi.

 

Nevěsta byla překrásná, ale každá svatba je plná dalších krásných žen a dívek. Žanetka má okouzlující sestru Katku a spoustu sestřenic. Ale zvláštní pouto jí váže k Markétce a i ona dnes byla zářící, vždyť také spolu s Martinem byly za svědky, na oplátku za svědectví na jejich svatbě.

 

Svatba je pokaždé humorná záležitost, vždyť člověk se žení tak dvakrát třikrát za život :-)

 

Tahle fotka při východu z domu se mi obzvlášť líbí, vypadá to, jako když tatínek musí dceru násilím vyvléci z domu a ona přitom Žanetka stojí v kaluži a moknou jí šaty a make up a oba dělají vše proto záchranu...

 

To Ejvind si s deštěm problémy nedělal, nepromokavé sako a klaunský nos jsou lepší než deštník. Toby, jeho syn, ho se smíchem pozoruje.

 

Svatba nakonec byla v dřevěné kapli v Karlově studánce, kam jsme se tak akorát vešli.

 

Poté, co zaznělo ANO a YES, úsměv už byl na tvářích obou novomanželů.

 

Před kaplí jsme se měli hromadně fotografovat, ale tak silně pršelo, že jsme raději rychle utekli

 

Tohle je neoficiální hromadná fotka

 

Jo, ženich má sílu, nevěstu unese... i my jsme jí chtěli unést, jak velí český zvyk, ale ti dva byli tak nerozluční, že se nám to nepodařilo :-)

 

I když jsme museli oželet jeden zvyk, zůstala spousta dalších, například rozbíjení talířů. Zábavné bylo, že nikdo z příbuzných přesně nevěděl, jak se co dělá, takže to byla improvizace, ale milá. Dánská sekce byla asi drobátko překvapená, ale spousta zvyků je určitě mezinárodních...

 

...jako například polibek...

 

S jídlem to bylo zajímavé, Ejvind je vegetarián a abstinent, takže jsme to za něj museli vypít my. Samozřejmě, že jsme měli knedlíčkovou polívku, ale ženich a nevěsta bez knedlíčků. A všimněte si těch slunečnic na stole, byly pravé. V září!!!!

 

S focením byl fakt problém, protože pořád lilo, pak na chvíli přestalo, ale všude zase bylo mokro. Ovšem ta zeleň za novomanžely tak dostala až tropický vzhled.

 

Pak jsme se přesunuli do obecního domu v Dolní Moravici, kde začalo mecheche se spoustou hostů, jídla a pití a taky s hudbou. Tatínek Žanetky měl opravdu pohlutí v hlase, když přál novomanželům štěstí do života.

 

Zato Ejvind mluví vskutku rád a dobře, tady nám vyprávěl o tom, jak se se Žanetkou seznámili. S potěšením vám oznamujeme, že HT Blesk měl ty nejlepší informace :-) a vy jeho čtenáři spoustu podrobností už víte od minula.

 

Když jsem dělal tuhle fotku, hrozně mě mrzela ta lampa, ale pak jsem se podíval lépe a uviděl zlatého anděla, který se vznáší nad zamilovanými.

 

 A pak vypuknul tanec a zamilované párečky se vyhrnuly na parket...

 

Ten dort byl fakt dobrý, i když tak moderně asymetricky upečený

 

Tak, která ze vdavekchtivých slečen chytne nevěstinu kytku? Přítelkyně Žanetčina bratra Roberta nebo sestra Katka nebo některá ze sestřenic?

 

...chvíle soustředění a napětí a nakonec kytkou dostal po hlavě strejda dole :-) Jeho manželka ho málem přizabila.

 

bublifůůůůůůůůůk

 

 

 Tak takto vypadá hříšný tanec v podání Žanetky a Ejvinda

 

...a takto disko s oblacích umělého kouře v pojetí svatebčanů....

 

...to už se novomanželé, potichu vytratili a nechali hosty jejich zábavě. Neloučili jsme se, protože setkání v Sidonii začínalo hned další den.

Vyhledat další podobné snímky na: Humanity's Team Ceska republika

text a foto: HT Blesk a Kamil