ŠKOLA RODIČOVSTVÍ II.
13.01.2008 00:00
Ve dnech 12. a 13. ledna 2008 se už po druhé v jedné bývalé mateřské školce v Třebíči vrátilo pár lidiček do dětství. Metodou tvořivé dramatiky, jak to hraní si nazývá Vlastička Frantová, znovu prožili dětství podle svých nejkrásnějších představ. Vlastička pořádá Cyklus prožitkových seminářů zaměřených na změnu vzorců chování a jednání, které jsme získali v dětství. Semináře jsou určeny pro všechny, kteří chtějí vychovávat svoje děti jinak než vychovávali rodiče je. Pro všechny, kteří mají chuť něco ve svém životě změnit a něco pro to udělat. Pozvánka na další semináře
Já a ti druzí
Ahoj lidičky,
po semináři mě oslovil Anděl, že prý jak to cítím, jestli nechci napsat o semináři pár slov.
Co vám mám povídat! Uplynuly dva měsíce a chystáme se na druhé pokračování semináře Škola rodičovství. Mrazení po těle před prvním víkendem z neznáma je to tam. Moc se těším na shledání se svými souputníky. Jsou tu všichni, jen Hance malý Teodor v bříšku nedovolil, aby s námi byla i fyzicky.
Sobota byla hodně „sedavá“. Řešily se různé příhody ze života rodiny.
Jak chci žít, cítit se, prožít život. Popisuju jeden a půl stránky nějakými nesmysly. Plesk! Dojde mi to večer ve sprše. Chci být v tom chrámu energie, ve kterém jsme se každý ocitli při Evině meditaci. Držet se za ruku se svým protějškem a dívat se stejným směrem. Pochopila jsem, že tu lásku, kterou chci dostat, od žádného lidského tvorečka dostat nemohu. Ta láska přichází zlatostříbrným paprskem z nebes, v jehož středu oba v chrámu stojíme. Být v chrámu ne fyzicky, ale srdcem. Vždycky, v každé situaci. Nic dalšího není důležité. Všechno pak totiž bude super. Úplně všechno.
Vítá nás neděle.
„Ahoj“
„Ahoj“
Objímáme se.
„Krásně je na světě, to je krásný den,
Krásně je na světě, to je krásný den.“
Poslední obejmutí a domů.
To je paní autorka semináře, Vlasta.
Eva
Iva
Karel
Radek. (Na Radka s hrnečkem jsem jako fotograf velice hrdá J.)
Radim ani o přestávce nerelaxuje a nevědomky mi báječně pózuje pro mojí natěšenou dušičku fotografa. (Kdyby se to povedlo… to bude výstavní portrét!) J
Zato ve scénkách je to horší. Špatný postřeh, pomalá závěrka a dlouhé nabíjení blesku způsobilo, že nejzdařilejší chvíle zůstanou otisknuty jen v našich myslích.
Eva s Radimem jedou na dovolenou.
Iva vaří Karlovi už patnáct let bramboráky.
Radek mi něco provedl a teď si mě snaží usmířit.
Práce, rodina, kultura, přátelé, peníze, zdraví, osobní růst, koníčky. Co je pro vás důležitější? A kolik čemu věnujete času?
Tady chybí jen Vlasta. Že mě nevidíte? Jsem na stole. Ukrytá v mandale.
Iva nám přinesla ukázat své fotky, s kterými vyhrála na výstavě amatérů. Mám tvrdou konkurenci.
Pokus o portréty. Možná díky HT změním nejen přístup k životu, ale i téma svých fotek J.
Ha, přece mě někdo cvakl. S Karlem.
Večer vidím ve své skříni spoustu balíčků s bylinkami. Začíná mi svítat. Věnuji svému zdraví přesně tolik času, kolik chci. Věnuji svému zdraví přesně tolik času, kolik je právě teď potřeba. Tak je to se vším. S koníčky, rodinou, osobním růstem, prací, penězi, kulturou, přáteli. Důležitost, jakou přisuzuji těmto hodnotám není přímo úměrná času, který s nimi mám strávit.
V pondělí mě vítá krásný den. V práci je fajn. Dívám se na fotky z víkendu a najednou cvak. A během dne další a další. Scénka „krá krá“ (to jsou jediná slova, která smíte použít pro vyjádření se), při které si připadám příliš ztuhlá, mi dala hodně. Dochází mi to. Je mi jasné, že jsem si to potřebovala prožít. Díky, Radku, žes mi to umožnil.
Je mi báječně. Po pátém půllitru čaje s citrónem mě přestává po několika dnech bolet hlava. Večer přijdu z práce domů a jdu se psem na procházku. Věnuji se tak svému zdraví, svým koníčkům, rodině, osobnímu růstu. Při večeři tatínek ani nehubuje, že si povídáme při zprávách. Něco málo práce v domácnosti a ještě něco pro radost. To, na co se těším už dlouho. Hraju si s fotkami. Kromě koníčku je to i práce. Tak pečlivou agendu má jen málokdo J.
Nakonec ještě něco pro zdraví. Bylinková koupel. Je to vlastně i osobní růst, koníček a možná i kultura J. Dobrou noc.
Díky Andílku, díky všichni Andílkové, že se mohu s vámi sdílet,
Marta
———
Zpět