Setkání HT ve Vyškovci, 10.-12.5.2013
18.06.2013 17:43Vyškovská zvonička
Vyškovská zvonička
v mlze skrytá maloučká
jasným hlasom oznamuje
dobrý člověk ešče žije.
V sňahu po pás bjélá hlava
pútníkom šak náděj dává
vracajú sa lepšjé časy
oznamujú zvonóv hlasy.
(zdroj: www.antee.cz/vyskovec)
Míša Čagánek uspořádal v Bílých Karpatech další milé a povedené víkendové setkání hátéčka, tentokrát v obci Vyškovec v oblasti Moravských Kopanic. Sjelo se nás požehnaně, ze Slovenska i z Čech, a ubytováni jsme byli v chalupě paní Kubínové a na chatě Valmont. Někteří z nás tu byli už od středy a užívali si bělokarpatskou krajinu plnou slunce. Sluníčko nás vítalo i v pátek při příjezdu většiny, sic v sobotu se zatáhlo, zamlžilo a krápalo, ale naším trumfem byl tradičně bohatý a radostný program.
Sobotní dopoledne bylo hravější, vyzkoušeli jsme si stoličkovou hru založenou na asociacích i pohybu; živé pexeso – dva protihráči hledali místo karet dvojice lidí, kteří měli stejný výstup (krátká pantomima, gesto apod); žoužele – hráči se na židlích posouvali podle toho, jak padla kostka; a hru o důvěře – ve dvojicích vedl vidoucí "slepého" neznámou, překážkami obdařenou trasou.
Odpoledne alespoň nepršelo, tak jsme se prošli po okolí a provětrali těla. Nemohu si vzpomenout, co proběhlo před večeří, bylo toho fakt hodně, ale večer jsme se sešli v chalupě paní Kubínové a tloukli do šamanských bubnů, což byla paráda a mnohé děvy si pěkně zatančily. Také jsme si pověděli něco o sobě, např jakou jsme měli v poslední době inspirující nebo posouvající zkušenost v našem životě.
V neděli jsme si zahráli hru na intuici a na empatii, řekli jsme si, jaká kulturní věc, knížka, film apod nás v poslední době inspirovaly, zachechtali jsme se při józe smíchu a promasírovali si záda. Nemohly chybět kytary a zpěv. V propojeném kruhu jsme sdíleli svá přání, jakou praktickou, konkrétní věc bychom rádi v blízké době realizovali.
Ve volných chvílích jsme obdivovali batikovaná trička z rukou Ivy Janouškové a prohlíželi si vystavené knížky Michala Čagánka.
Nedělní odpoledne patřilo láskyplnému loučení a těšení se na věci příští. Naše rodinka ještě dva dny zůstala, tak mohla na menším výletě zažít, jak se to odpoledne protrhávaly mraky, mlha ustupovala a svahy bělokarpatských kopců vyjevovaly svůj jemně divoký půvab. Poznali jsme trochu pana provozního na chatě Valmont, který je povoláním řezník a má svou zavedenou firmu v Uherském Brodě. Nabídl nám pohoštění v podobě meruňkovice vlastní domácí výroby, nejčistší alkohol, co jsem kdy ochutnal, a pochlubil se klobásami z masa kance, kterého v okolních lesích sám složil. Žádné přísady nebo barviva. Kance vyčmuchal jeho nový jezevčík Darek, který s bezmezným klidem a trpělivostí dělal našemu Jonáškovi vpravdě hraběcí společnost.
Další dny se vrátilo slunce a bylo krásně… Pozdravili jsme rozhlednu na Velkém Lopeníku, kde, jak jsem pak zjistil, krásné duše našeho hátéčka také byly…
Pár básniček od Lucky na konec.
Borovice
Háj borovic
v dohledu panáčci hnědoučcí
vysoko tmavězelené štětce
jasně modrá klenba
na zemi bílý jemný
písek na kořenech.
Vítr korunami vane
pohlédneš vzhůru
větve tmavězelené tebe objímají
je ti pojednou dobře
ležíš na písku
jak ohřátém.
Borová kůra praská
tvaruje se do různých forem
tolik věcí ti připomíná
v hlavě tvé tolik nových příběhů.
Pocítíš chlad
jedině z háje
žene tebe hlad.
Na loučení ti háj
červánky odhalí.
Objevil jsi místo
důvod k vracení.
Jarní rodina
Bílé s odstíny růžové přelétavé
jak závoj pln lístků bílých
zvedá se, spadne zas.
Poletují velkým obloukem
jak pavučina chvějící se ve vánku
zasypává šeď, cestu, zdobí ji
a jedna z nich na nos se ti přilepí.
Luka plná žlutých teček
tvé oči lákají
ať jsi smuten či ne
vždy se usměješ.
Nohy tvé již tam běhají
luka tě do sebe vtáhla.
Břízy dlouhé a tenké větve hladí
veškeré tvé břímě odnímají.
Lístky světle zelené, srdčité tobě pošeptají:
Byl jsi, jsi a budeš součástí jarní rodiny.
A zde několik fotek, jak společných, tak pár našich rodinných, pro rozveselení i potěchu duše.
Šimon
———
Zpět