Oshova meditace před zrcadlem

Stoupni si před velké zrcadlo, třeba v koupelně a zajisti, aby tě alespoň 10 minut nikdo nerušil.

Podívej se do zrcadla na toho člověka, kterého tam vidíš a dívej se na něho, jako bys ho viděla poprvé v životě. Vlastně ho neznáš, nevíš ani co si myslí, co cítí, jaké má záměry, nehodnoť ho. Možná tě na jeho těle zaujmou tvary, které se ti nelíbí, ale není tvou starostí je hodnotit, nech to být. Možná dělal něco, co se ti nelíbilo - nech to být. Možná měl myšlenky a pocity, které se ti nelíbily - nech je být. Prostě si ho jenom prohlížej, bez hodnocení, bez odsuzování. Vždy ve chvíli, když tě napadne myšlenka, která toho člověka hodnotí, řekni si: "Nechávám to být."(nahlas)

Ačkoliv toho člověka vidíš takto poprvé v životě, zaujal tě a ty jsi zaujala jeho. Všimni si, když se usměješ na něho, on se usměje na tebe, zkus to, neboj se, nestyď se, třeba má ten člověk ten samý ostych před tebou, jako ty před ním, zkus prolomit tu barieru. Zamávej mu, určitě odpoví. Řekni mu: "Ahoj" (nahlas). Ale proč ten člověk tady vlastně stojí? Proč se na tebe usmívá? Určitě od tebe něco chce, zkus proniknout do jeho pocitů a myšlenek, i když je to cizí člověk, použij empatii a soucit. A možná i on se snaží proniknout do tvých pocitů a myšlenek. Ten člověk něco potřebuje, možná je osamělý a chybí mu láska, bolí ho srdce, že jí nemůže najít.

Co myslíš, může být ten člověk milován? Určitě ano. Mohla bys třeba ty toho člověka milovat? Co musí udělat, aby si zasloužil tvojí lásku? Musí opravdu něco dělat, abys ho mohla milovat? Láska není něco, co si musíme zasluhovat, ale to, co máme. Máš v sobě jen kapičku lásky a bojíš se jí dát zrovna jemu? Ale když budeš milovat ty jeho, možná bude milovat i on tebe. Daruj mu veškerou svou lásku, nenech si ani kousíček napotom, udělej ten nejstatečnější čin ve svém životě, překonej svůj strach. Nečekej, až se ten člověk zlepší, až bude dokonalejší, až bude dělat to, co chceš. Miluj ho tady a teď, takového jaký právě je. Řekni mu to, řekni: "Miluju Tě." (nahlas) Podívej se na toho člověka znovu, vždyť on tě taky miluje, právě ti to řekl. To je skvělé. Je do tebe stejně bláznivě zamilovaný, jako ty do něho, i on ti dal veškerou svou lásku, dal ti všechno po čem toužíš, dal ti lásku, proudí přímo z jeho srdce do toho tvého.

Už nemáš v srdci jen ubohou kapičku lásky, ale už se ti do něj valí příval lásky, tvé srdce je plné lásky, přetéká láskou.  Protože ty jsi láska. Jsi s člověkem, který tě miluje a kterého miluješ ty. Vychutnávej si tu lásku. Představ si paprsek světla, který spojuje tvé a jeho srdce, tvá láska proudí k němu a jeho proudí k tobě a čím víc lásky mu dáš, tím víc on dá tobě. A ty jeho lásku dostáváš bezpodmínečně, on nečeká, až se změníš nebo zlepšíš, příjímej jí s radostí a úsměvem, máš jí tady a teď.

-- V tom zrcadle vidíš jen to, co máš sama.  To zrcadlo je každý člověk, kterého potkáš.

Tohle si nestačí jenom přečíst, aby to fungovalo, musíš jít před to zrcadlo a udělat to. Třeba si můj text nahraj na kazeťák a pusť si ho k tomu. Možná se ti to napoprvé nepovede dotáhnout do konce, emoce bývají u téhle meditace obrovské, tak to zkus příště, a až jí dokážeš prožít až do konce, opakuj si jí a opakuj.  

Ilumauir