Meditace na soustředění

Člověk přiběhne na duchovní schůzku z ulice, celý den myslí na pitomosti, je celej říčnej a měl by se soustředit na nějaký duchovní problémy? To nemůže fungovat. Chce to společnou meditaci, je funkční, když jeden tu meditaci vede. Při meditaci se myšlenky uklidní a můžeme se naladit na svou linii hara a vytvořit i tu skupinovou. Takže ukázka: sedněte si nebo si lehněte, pusťte si příjemnou meditační hudbu beze slov, zavřete oči a naslouhejte.

"Soustředíme se na svůj dech, pozorujeme jak nám proniká do plic a vychází ven. Pomaličku nadechujeme a ještě pomaleji vydechujeme. Při hlubokém nádechu pomaličku naplňujeme plíce, plní se horní část plic, pak střední a nakonec vzduch proniká až do břicha. Při výdechu pozorujeme jak se pomaličku naše plíce vyprazdňují. Představujte si, že to, co nadechujeme, je světlo a to co vydechujeme je světlo, s nádechem se plníme světlem a s výdechem z nás světlo vychází.

S nádechem něco nového přichází, s výdechem něco starého odchází. Teď je to světlo hluboko v zemi a s nádechem vstupuje kořenovou čakrou (v oblasti kostrče) do naší páteře, stále se pomaličku nadechujeme a světlo stoupá podél páteře vzhůru až nad hlavu, na chvíli zadržíme dech a pak pomaličku vydechujeme a světlo klesá podél páteře až hluboko do země. A znovu, představujte si, jak kulička světla pomaličku stoupá z hlubin a prochází kanálem u páteře, míjí obratel po obratli až dospěje nad hlavu. Při výdechu se stejnou cestou vrací zpět. A znovu, kulička světla prochází kanálkem a čistí ho od temných míst, kam dopadne její světlo, tma mizí až jí máme nad hlavou a pak se znovu vrací (tyhle hluboký nádechy nedělejte víc jak 8x).

Teď se kulička světla rozhodla prozkoumat naše tělo. Vstoupí do něho na palci levé nohy, je lehká a může si dělat co chce, skoumá jeden prst po druhém, prohlíží si kůži, kosti, svaly, šlachy, postupuje po nártu a uvolňuje ho, postupuje po chodidle a uvolňuje ho, prohlíží si patu a kotník, stoupá po lýtku a uvolňuje ho. A teď skočí na druhou nohu a uvolňuje jí, zase probírá prsty, nárt, chodidlo, patu, kotník, stoupá po lýtku až ke kolenu, prohlíží si kloub a všude kam dopadne její světlo, dochází k uvolnění. Kulička postupuje stehny a uvolňuje je. Teď je v břichu, problíží si jednotlivé orgány, vidí ledviny a játra a střeva a slinivku a celé břicho se uvolňuje, vstupuje do hrudníku a tam vidí plíce a srdce a celý hrudník se uvolňuje. Teď si prohlíží krk, vidí a uvolňuje jeho svaly, uvolňuje kůži na hlavě, tváře, čelo, oči, ústa (při procházení tělem můžeš postupovat i obráceně, od hlavy k nohám). A nakonec kulička světla skončí uprostřed hlavy.

Soustředíme se na ní, cítíme, že naše tělo je uvolněné a můžeme zaujmout novou polohu, která lépe odpovídá tomuto uvolnění. A kulička světla sestupuje z hlavy do našeho srdce. Už na ní nemusíme myslet, ale cítíme, jak nám v našem srdci žije. Teď se soustředíme na svůj bod hara, je asi 4 cm pod pupíkem uprostřed našeho těla, zde je umístěno vše, co chceme v životě utvořit. Je malý, chladný temný, ale jak se na něj soustředíme roste, ohřívá se a začíná vydávat záři. Nejdříve vyplní celé naše břicho, pak obklopí celé naše tělo a stále roste, kdo chce, může do něho zahrnout lidi v místnosti, kdo chce může do něho zahrnout rodinu, přátele, a bod stále roste, je velký, jako celé město, jako Evropa, jako celá Země, a je stále zářivější a teplejší. Prožíváme své spojení s celým vesmírem.

Teď se vrátíme zpátky do svého těla a do bodu hara, pod pupíkem, je to jasná zářivá hvězda a uvědomíme si zářivé hvězdy lidí kolem nás, vnitřním zrakem je vidíme, vidíme jejich krásu a dokonalost. A teď uprostřed místnosti se tvoří naše společná hvězda, všichni se na ní soustředíme, každý z nás dává této hvězdě své světlo, to nejlepší. Záře naší společné hvězdy sílí a hvězda pulsuje a naše hvězdy pulsují synchronně s ní, všechny hvězdy v místnosti pulsují v jednoum rytmu. A stále cítíme hluboké uvolnění a klid. Zase jsme každý ve svém těle, vychutnáváme si světlo, které z nás září a pulsuje ve stejném rytmu jako světlo ostatních. A teď se pomalu vrátíme, abychom s ostatními mohli být. Budu počítat od deseti k nule. Deset, jsme stále uvolnění. devět, osm, sedm, cítíme, jak se navracíme do těla, není to nic násilného, nemusíme pospíchat, šest, pět, čtyři, cítíme, jak energie, které jsme uvolnili, jsou stále s námi, ale my jsme na cestě zpět, tři, dva, jedna. Naše vědomí se vrací zpět do místnosti. Nula, otevřeme oči, jsme zase tady a teď."

Zkuste tuhle meditaci na své schůzce, je to jen koncept, můžete volit vlastní slova i rytmus, mělo by to trvat asi 20 minut, je tam hodně pauz, nepospíchejte. Závěrečná část s bodem hara, která by vás měla sladit na jednu vlnu.