Kolik stojí hodina lidského života?
05.05.2008 10:52
Co je to za blbou otázku? zeptáte se. Dobře tedy, zeptám se jinak:
Kolik jste ochotni dát za taxi, když umírá vaše máma? Anebo pojedete raději vlakem, protože taxi je pro vás moc drahé? A kolik jste ochotni "dát", když se řítíte ze skály a máte malou, malinkatou naději, že se stane zázrak a vy vyváznete živí?
Asi už tušíte, že cena stoupá tím více, čím více můžeme ztratit.
Pokud ztrácíme život, přímo teď, jsme ochotni se vykoupit za každou cenu. Když ztrácí život někdo blízký, jsme stále ochotni zaplatit vysokou cenu. Když čekáme několik hodin na lestišti na svého milého/milou, jsme ochotni dát "cokoliv", aby už tady byl...
Ale uvědomujeme si pokaždé cenu, kterou platíme za svůj čas? Čas - to je to jediné, co můžeme druhému skutečně dát. A dobře vybírejme, komu ten čas dáme. Známým... přátelům... blízkým... sami sobě. Nebo televizi? Počítači? Myslíte si, že když sedíte před televizí, že odpočíváte. Že věnujete čas sami sobě. Skutečně si to myslíte? Sedli bychom si k televizi, kdybychom věděli, že naše dítě něco trápí a chtělo by se nám svěřit, ale neví, jak na to? Nebo kdybychom věděli, že včerejší hádka našeho partnera stále trápí a pro něho je stále nedořešená? Nesedneme si raději před televizi nebo před počítač, abychom se schovali sami před sebou - raději nic neřešit? Utlumit se? Vždyť ty příběhy na obrazovce jsou tak skutečné - mnohem skutečnější než to, co se děje kolem mě...
A co práce? Dostaneme za svou hodinu adekvátní ohodnocení? Slovní, finanční, láskyplnou? Nebo nadáváme, jak jsme málo ohodnoceni, že se na to můžem za ty peníze... a o přestávkách klábosíme u kávy, ti šťastnější brouzdají po Internetu a nebo se vybavují ve městě?
Vážíme si svého času natolik, abychom o přestávkách dělali smysluplnou činnost? Jsme ochotni říct šéfovi: ne, já nemůžu pracovat přes víkend, protože můj čas má pro mě mnohem větší cenu? A vy, kteří poskytujete služby pro druhé, dokážete říct: moje hodina stojí 500 Kč? A uvnitř víte, že je to vaše cena, víte že byste jinak tuto hodinu věnovali nějaké užitečné činnosti. Anebo nevíte? Nejste si jisti, co byste vlastně místo toho tu hodinu dělali?
Hodina lidského života. Můžeme si v každém okamžiku vybrat, komu ji dáme.
Dobře vybírejme a dobře volme. Je to jen na nás.
Laco www.humanitysteam.cz
Kolik jste ochotni dát za taxi, když umírá vaše máma? Anebo pojedete raději vlakem, protože taxi je pro vás moc drahé? A kolik jste ochotni "dát", když se řítíte ze skály a máte malou, malinkatou naději, že se stane zázrak a vy vyváznete živí?
Asi už tušíte, že cena stoupá tím více, čím více můžeme ztratit.
Pokud ztrácíme život, přímo teď, jsme ochotni se vykoupit za každou cenu. Když ztrácí život někdo blízký, jsme stále ochotni zaplatit vysokou cenu. Když čekáme několik hodin na lestišti na svého milého/milou, jsme ochotni dát "cokoliv", aby už tady byl...
Ale uvědomujeme si pokaždé cenu, kterou platíme za svůj čas? Čas - to je to jediné, co můžeme druhému skutečně dát. A dobře vybírejme, komu ten čas dáme. Známým... přátelům... blízkým... sami sobě. Nebo televizi? Počítači? Myslíte si, že když sedíte před televizí, že odpočíváte. Že věnujete čas sami sobě. Skutečně si to myslíte? Sedli bychom si k televizi, kdybychom věděli, že naše dítě něco trápí a chtělo by se nám svěřit, ale neví, jak na to? Nebo kdybychom věděli, že včerejší hádka našeho partnera stále trápí a pro něho je stále nedořešená? Nesedneme si raději před televizi nebo před počítač, abychom se schovali sami před sebou - raději nic neřešit? Utlumit se? Vždyť ty příběhy na obrazovce jsou tak skutečné - mnohem skutečnější než to, co se děje kolem mě...
A co práce? Dostaneme za svou hodinu adekvátní ohodnocení? Slovní, finanční, láskyplnou? Nebo nadáváme, jak jsme málo ohodnoceni, že se na to můžem za ty peníze... a o přestávkách klábosíme u kávy, ti šťastnější brouzdají po Internetu a nebo se vybavují ve městě?
Vážíme si svého času natolik, abychom o přestávkách dělali smysluplnou činnost? Jsme ochotni říct šéfovi: ne, já nemůžu pracovat přes víkend, protože můj čas má pro mě mnohem větší cenu? A vy, kteří poskytujete služby pro druhé, dokážete říct: moje hodina stojí 500 Kč? A uvnitř víte, že je to vaše cena, víte že byste jinak tuto hodinu věnovali nějaké užitečné činnosti. Anebo nevíte? Nejste si jisti, co byste vlastně místo toho tu hodinu dělali?
Hodina lidského života. Můžeme si v každém okamžiku vybrat, komu ji dáme.
Dobře vybírejme a dobře volme. Je to jen na nás.
Laco www.humanitysteam.cz
———
Zpět