HT v Africe 1. - Cesta

Laco

16.4.2009 7:00 někde uprostřed Afriky

Je sedm hodin ráno, podle letového počítače jsme někde nad Angolou. Vím to pouze podle toho, že nejbližší mě známé město je Luanda, hlavní město Angoly, odkud pocházel můj spolubydlící z vysoké školy. Do příletu máme tři hodinky. Dívám se kolem sebe na probouzející se pasažéry, kteří náhle potřebují pít, zajít si a záchod, protáhnout se. Markéta vedle mě ještě spí, z levé strany má mě a z pravé Martina, svého muže. Před námi je "oddělení dětí" - jsou to úplně první sedačky, které mají před sebou takové košíky, ve kterých spí mimina. Matky je průběžně kojí, jedno mimino ale dlouho nemohlo usnout a plakalo a plakalo... až ráno jsem si vzpomněl, že máme v příručním balíčku (něco jako KPZ :-) i špunty do uší. Pak jsme měli nějaké turbulence, Markéta chuděra téměř omdlela, já jsem držel všemi dostupnými končetinami jídlo a pití na svém stolečku, abych nevypadal jako prase. Stejně jsem vypadal... No nic, jdu se dodívat na Austrálii, kterou jsem začal koukat včera, ale ještě předtím - s tím záchodem je to na pováženou - kde se ti lidi furt berou? No jo, to jsou ta letadla pro 400 lidí...

16.4.2009 14:00 Villa Jana

Cestou z letiště jsme dostali něco informací o JAR od řidičky - a současně zástupkyně cestovní kanceláře - která zabezpečovala odvozy příchozích z letiště. Tak například víte, že v JAR budou zanedlouho již čtvrté presidentské volby? Pokud říkám čtvrté, tak od roku 1994, protože vše týkající se politiky se počítá od nástupu Nelsona Mandely k moci. Současný prezident je prý strašně zkorumpovaný. Dále že v JAR je 80% černochů? Bude zajímavé být na chvíli součástí menšiny - myslím, že většině z vás se takové pocty ještě nedostalo. 14% je pak bělochů a ti ostatní jsou asiaté a míšenci. Nezaměstnanost mají kolem 40%, ale uvádí se, že polovina z nich si nějakých způsobem přivydělává - třeba prodávají noviny na křižovatkách, případně dělají kejklíře nebo žebrají. Dále mě zajímal počet nemocných na AIDS - tak těch je 36% (!) z celkového počtu obyvatel. O epidemii cholery v blízkosti Mozambiku nevěděla nic, no tak doufám, že až se tam za pár dní přesuneme, tak to nebude tak žhavé, jak o tom psaly naše noviny. Celou cestu z letiště jsme projížděli kolem obrovského staveniště - černoušci pilně pracovali na rozšíření dálnice o další 2x2 pruhy - to proto, že příští rok bude nějaké mistrovství ve fotbale (příznivci prominou, nejsem v těchto věcech zběhlý). Fotbal je tady nejoblíbenějším sportem, ale prý pouze pro černé - běloši holdují hlavně rugby. Hlavní město není Johannesburg, tedy tam jak jsme přistáli, ale Pretoria. Lépe řečeno Pretoria je jedno ze tří hlavních měst (Pretoria/Bloemfontein/Cape Town). Co bych vám ještě napsal: tak třeba to, že vzdálenosti měří v km, teplotu mají ve °C, ale jezdí vlevo. Další drby (v angličtině) najdete na Wikipedii.

Jinak jsou tady všichni velice milí a prý s tou zločinností to není tak žhavé, jak se o tom mluví v Evropě. Dnes večer jdeme s Annou-Mari povečeřet, snad nám představí i svůj HT tým, který je podle mě nejschopnější na světě - hlavně zásluhou této jedinečné ženy (ano, musím s pokorou přiznat, že je schopnější než já). Určitě se můžeme od nich učit třeba to, jak přitáhnout peníze do HT. Její fotku najete na stránkách HT JAR: na titulní stránce je vyfocena spolu s laureátem Nobelovy ceny za mír Desmondem Tutu. Tento velikán (spolu s dalšími laureáty Nobelovy ceny za mír) se zúčastní také sobotní akce nazvané Oneness summit (Summit neboli konference jednoty). Summit je již tradičně největší doprovodnou akcí zasedání Světové rady HT. Tentokrát bude probíhat pod otevřeným nebem, v Parku svobody v Pretorii. Určitě vám přineseme z této akce reportáž.