Zápis toho nejzajímavějšího, co viděl a vnímal Petr Dostál 

  

Místo konání: Praha, Green Garden Hotel 

Datum: 2. - 4.12.2005 

Přítomni: Bůh (počet účastníků se neustále měnil, ale přibližně 17 lidí v pátek, 24-27 v sobotu a neděli) – jména: viz. Zápis Jáji 

  

  

Každé naše celostátní setkání má vlastní charakter a kouzlo. Úloha poskytnout zázemí a připravit program v předvánočním období připadla stejně jako vloni na Prahu. Prosinec nám přináší chladné počasí, proto jsou aktivity omezeny spíše na vnitřní prostory. Po delším rozmýšlení jsem zvolil nádherný hotel naší drahé Ingrid. Prostředí Zimní zahrady je více než slavnostní a pro pořádání podobných aktivit je jako stvořené. Dokonalá výzdoba, samé květiny, drahé obrazy, nejrůznější možnosti osvětlení, obrovské množství pozitivní energie ve vzduchu,… to vše vytváří pohádkovou atmosféru.  

  

  

PÁTEK 

Celé toto celostátní setkání bylo zasvěceno Andělům. Nejen z toho důvodu, že probíhalo těsně před Mikulášem, ale také proto, že některé body programu přímo souvisely s těmito kouzelnými bytostmi. Dokonce byl přítomen Miroslav Anděl!  

Od tří do šesti hodin se postupně slétal anděl za andělem do kouzelné Zimní zahrady hotelu Green Garden. V šest jsme se ve stoje propojili v kruhu a za poslechu Mantry of Avalokireshvara jsme otevřeli v pořadí sedmé celostátní setkání příznivců Týmu lidstva – Humanity´s Teamu.  

Na rozjezd jsme si zahráli Jájinu psychohru Seznamka. Sdružili jsme se do trojic, přičemž první z trojice měl za úkol představit druhého, druhý měl říci o třetím, čím by byl jako kámen, rostlina, zvíře a počasí. Třetí pak vyprávěl o tom, jak by to vypadalo, kdyby první s druhým byli partneři, nebo podřízený a nadřízený,… Před večeří jsme si společně s Filipem vyzkoušeli muzikoterapii zpěvem. Tři jsme leželi uprostřed kruhu a ostatní nás harmonickými vibracemi vlastního zpěvu léčili. 

Na večerní program bylo nachystané promítání filmu Indigo s N. D. Walschem v jedné z hlavních rolí. Díky Davidovi jsme měli možnost shlédnout vzácný film v původním anglickém znění pojednávající o víře, rodině a především tématice indigových dětí. Dovolím-li si vyjádřit svůj osobní názor, celý film, zvláště scénář, mě velice zklamal.  

Po „zahradním kině“ ještě Mantra na dobrou noc a… 

  

  

SOBOTA 

Tak mi nějak připadalo, že si andílci trochu přispali… Ale kolem půl jedenácté se nám podařilo se sejít (i s těmi, kteří doletěli teprve během sobotního dopoledne) a zahrát si hru Šestý smysl. Měli jsme za úkol napsat  název nějaké koledy, kamene, jazyka,…atd., ale ne ty, na které si zrovna vzpomeneme, nýbrž ty, na které myslí podle našeho názoru většina ostatních. Naší snahou bylo vlastně potlačit své individuální vědomí a napojit se na vědomí kolektivní. Poté nás čekalo Malé překvapení z nebes – Vlastička Frantová nám všem rozdala „odznáčky“ – z papíru vystřihané nádherné andělíčky. 

Následovala desetiminutová taneční vložka. Žasl jsem, jak mé tanečky Magic Baby, určené především předškolním dětem, oslovují a rozsvěcují duše dospělých.  

Po intenzivním pohybu jsme do programu zařadili mimořádně přínosnou a inspirativní přednášku Well Being Centers In The World od Ivy Haasové. Dozvěděli jsme se o řadě duchovních center po celém světě. Vždyť Haasovi toho za svůj život tolik procestovali, zažili, vyzkoušeli,… Nejvíce mě zaujalo vyprávění o Deepaku Choprovi. 

Po vítečném obědě pro vegetariány i „masaře“ jsme se sešli u tzv. Maticové hry. Pravidla této stolní hry zprvu působila poněkud složitě, ale když se do toho člověk dostal, tak si užil víc než v nějakém kasinu.  

Potom jsme sdíleli postupně jeden po druhém v kruhu téma Co pro mě HT znamená – velice přínosné a inspirativní. Díky této diskuzi jsme si vytvořili společně docela přesný obrázek o významu nové spirituality v našich individuálních životech.  

Následovala přednáška – filozofická studie Moudrost ve slovech písní, ve které jsem použil ty nejkrásnější a nejsladší melodie z českých muzikálů a písní, v nichž jsme postupně objevovali duchovní Pravdy prvého řádu. Ačkoli jsem si předem přesně nepřipravoval, o čem budu hovořit (a právě možná díky tomu), jsem měl dojem (a myslím, že to nebyl pouze dojem), že vyslovuji nesmírně hluboké myšlenky, které jakoby přicházeli seshora. Jedinečný zážitek! Uvědomil jsem si tolik nového! 

V podvečer jsme začali hru s tajuplným názvem Vyšli posla a postav dům. Vytvořili jsme družstva po čtyřech. Jeden dělal zvěda, který jde prozkoumat ukrytý domeček ze sirek, ten to přetlumočil poslovi a posel musel zase vše vysvětlit dvěma stavitelům. Naše mozkové závity a schopnost jasného vyjadřování šlapali naplno. Před večeří jsme absolvovali tajuplnou meditaci Hvězdná obloha vedenou Radanem.  

Po večeři se nám s plnými žaludky příjemně diskutovalo o mezilidských, zvláště partnerských vztazích. Nejvíce jsme se věnovali tématu Jak se nehádat a Intimní život duchovních bytostí. Před spaním jsme si při Daliho chvilce porozumění vyposlechli citace z knížky Most přes navždy od Richarda Bacha. Na závěr jsme se ještě propojili do společného kruhu a poté jsme se plni dojmů rozešli do svých postelí… 

  

  

NEDĚLE 

V neděli ráno jsme se sešli celkem brzo (po deváté hodině) a po Sdílení nočních zážitků, které nás nejednou rozesmálo, jsme byli Vlastičkou Čudanovou vtaženi do zajímavé a poučné mediální hry Andělé. Zahráli jsme si různé scénky, při kterých jsme se opravdu vyblbli. 

Následovala nádherná a přímo posvátná Vánoční hodinka. Nejprve Vlastička Frantová (a poté, co se dojetím rozplakala, ve spolupráci se svojí dcerou Vilmou) přečetla nádhernou pohádku Vánoční dárek. Zpívali jsme koledy, zatančili si Řecký tanec, vdechovali vůni hořících svíček a potom… přišel Ježíšek. Jednotlivě jsme přistupovali z truhlici přeplněné dárky a roznášeli je našim blízkým. Ježíšku, moc Ti děkujeme! Jsi náš Božík! 

Potěšeni milými a nádhernými dárky jsme se pustili do tanečků Magic Baby. To abychom pohladili své vnitřní dítě. Všichni podle mě tančili Berušku i Mravenečky jako tříleté dětičky a bylo znát, jak to všichni berou naprosto vážně a jak je to baví! Při gumídcích – posledním tanci, už všichni tančili jako Bozi! Nejvíc mě překvapovalo, že si většina  „stěžovala“, že bylo tanečků málo a že by chtěli tančit děle! Děkuji, Vy moji nadšení tanečníci! 

Zprávy ze světa – Markétka s Daliborem a se mnou podala stručné informace ze světového dění Humanity´s Teamu. Zvláště jsme se věnovali novinkám ze zemí západní Evropy. Zároveň jsme všechny pozvali na Prezentaci občanského sdružení HT – ČR. Proběhne 14.1.2006 a bude se jednat o zcela zásadní a nejdůležitější schůzku, která se, od vzniku našeho týmu, konala. Zvláštní pozvánku s upřesněním místa setkání dostanete v následujících týdnech. 

Po těchto informacích vystoupila naše pražská studijní skupinka s tzv. Moudrostmi z pražských kanálů. Nejednalo se o vypravování pražských bezdomovců, ale o krátké úryvky z našich nejoblíbenějších knížek. 

Po obědě byla do závěrečného programu zařazena má krátká meditace Říše fantazie a otevřená diskuse o všem možném, zejména celkové hodnocení prožitého víkendu. Závěry z průzkumu oblíbených (diskuse v dialogu, tanečky, psychohry) a méně oblíbených (monologické čtení pasáží z knih, detailní zpravodajství) bodů programu budou směrodatné pro nadcházející celostátní setkání (zjara v Brně). 

Původně byl konec setkání naplánován na třetí hodinu, ale (pro velký úspěch?) jsme si odhlasovali posunutí závěru o půl hodiny. Bonbónkem na závěr byla „hladicí“ ulička Lásky. Po celou dobu ji doprovázela skladba Appassionata ze Secret Garden (stylově zněla v tajuplné zahradě!). Potom jsme se ještě dlouho a dlouho dlouze loučili… 

Většina už vyrazila na cestu domů, sedm z nás se ale vypravilo ještě na večerní Adventní zpívání u adventního věnce u Ivy Bečvářové. Iva s Markem pořádají každoročně tato setkání o adventních nedělích. A jsou opravdu kouzelná! Tolik krásných písní, bohaté občerstvení a moudré přiblížení smyslu Vánoc. Když Iva mluvila o plodnosti, svěřila nám radostnou novinu: Iva s Markem čekají miminko! Aleluja! Blahopřeje! 

  

Nevím, jak Vy, ale já na toto celostátní setkání budu dlouho a v tom nejlepším vzpomínat. Zároveň bych jej označil za velice důležitý krok v diplomatickém navazování kontaktů s Duchovní univerzitou Dvory mysli M. Radana Chroboka. Přestože si na žáky a mistry fakt nehrajeme, budoucnost sama ukáže, v jak intenzivní míře můžeme s Radanem a jeho zdroji spolupracovat. 

Protože všechno, co ještě o setkání nevíte, se ještě lépe dozvíte z rozsáhlého a milého zápisu Jáji, končím tento letmý zápis a těším se na setkání s Vámi se všemi. S pozdravem 

Petr Dostál, pražský koordinátor HT 

  

Poděkování: Ingrid Gallasové za pronajmutí jejího skvostného zámku, Jáje za poctivou přípravu všech psychoher a vyčerpávající zápis, Šimonovi za zapůjčení DVD přehrávače, Davidovi za zapůjčení DVD Indigo, Vlastičce F. za pořízení videozáznamu a Petrovi z České Lípy za fotodokumentaci,…a všem čistým duším, které šířili pozitivní energii. 

  

  

  

ZÁPIS OD NAŠÍ DRAHÉ BOŽÍ BABIČKY JÁJI 

Mé dojmy- jak jsem to viděla, jak jsem to prožila 

Setkání bylo jako obvykle nádherné. Petr připravil skvělý program a zúčastnili se ho skvělí lidé. Zdálo se mi, že od minule se zase něco změnilo. Všechny hvězdičky byly ještě zářivější. Objevily se také nové hvězdy. Některé z nich jsem znala z internetu, např. Kateřinu. Tentokrát byl s námi také anděl, jménem Mirek Anděl. Měli jsme krásné kulturní vložky. Holčička Haasů nám krásně zatančila, bosá víla v tylových šatech, Vilma nám předvedla aktovku-monolog ze hry, která bude mít premiéru 24. ledna, Dan H. improvizoval na klavír, oba úžasný výkon. Já jsem přečetla svůj návrh na mé šaty, které budu nosit, až nastane ten diamantový věk. Poslouchali jsme moudrosti Petrových oblíbených muzikálových písní a já jsem si zase uvědomila, že v písních, které se nám líbí, je vždy obsažena boží moudrost, je tam pro nás vzkaz, možná i v těch, co se nám nelíbí a že bych vždy měla zkoumat, proč se mi nelíbí a vůbec dobře poslouchat. Při hře intuice jsme zjistili, jak už jsme pro sebe skoro průhlední a jak málo se naše názory liší. Iva H. nám pověděla o krásném projektu sídliště budoucnosti v přednášce o Well Being Centers a něco ze života jejich rodiny při cestování, resp. žití na této planetě. Vilma s maminkou mluvili o tom, jak jejich změnou se změnil i tatínek resp. manžel. Na setkání se přišel podívat i můj syn s dívkou, ale neseděli s námi v kruhu a nezúčastnili se hry, kterou jsme hráli a bylo pro mě přínosem, jak odlišně vnímali Radanovu meditaci na hvězdnou oblohu. Zjistila jsem, že se Radan tak mnoho nezměnil, ale změnil se náš úhel pohledu na něj. Pod vedením Filipa jsme se léčili zpěvem. David přinesl film Indigo a my jsme poznali jedno indigové dítě, dítě budoucnosti. V sobotu na chvíli přišla i Diana s chlapečkem a Davidem. David referoval o překladatelském teamu i trochu o světě. Markétka rozjela diskuzi, co pro nás HT znamená. Dohodli jsme se, že hlavní těžiště naší práce bude v jednotlivých místech a pracovních skupinách, že celorepublikově se budeme nadále setkávat asi jednou za čtvrt roku a většinu informací si budeme sdělovat mailem. Také jsme si srovnávali své životní hodnoty. Mediální hry Anděl, co stvořila Vlastička Čudanová, jsem se bohužel nezúčastnila (měla jsem něco soukromého), ale prý je to výborná, přínosná hra. Vlastička Frantová nám přinesla překvapení z nebes, milé papírové andílky, co vystříhala. Při řeckém tanci jsem si to zase užívala. Pohled do očí lidí, s nimiž jsem tak pevně spojena! A ulička Lásky! To bylo nejkrásnější! Uvědomila jsem si, jak jsem byla a jsem, celý život vedena láskou! 

Účastníci se vyjádřili, že příště chtějí víc prožitkových aktivit. Jak řekla Vlasta, protože co slyšíš, to zapomeneš, co vidíš (čteš) si zapamatuješ a co prožiješ to pochopíš. Příště větší prostor pro vzájemné setkání a sdílení. Dohodli jsme se, že příště zařadíme do programu několik 20ti minutových přestávek pro vzájemné rozhovory. Potěšilo nás, myslím všechny, usmíření s Radanem a že by mohla vzniknout plodná spolupráce. S Petrem se z nás zase staly děti, a tančili jsme radostně a s chutí. Dozvěděli jsme se, kdy bude prezentace HT ČR a dohodli jsme se, který seminář typu „Obejmi změnu“ budeme preferovat. Dali nám četl z knihy Richarda Bacha Most přes navždy, která ho teď oslovila. Filip nám přečetl z jiné knihy (Osho: Odvaha) o tom, že tma vlastně neexistuje a tak s ní nemůžeme bojovat. Zkoumali jsme, proč se hádáme nebo nehádáme. Moje kratičká pohádka vyjadřovala, že už si nebudeme hrát na pravdu, ale spíš na lásku. Tři andělé - Míša, Míra a Filip se přiznali, že mají v těchto dnech narozeniny. Iva B. otevřela svou pokladnici až večer na adventním zpívání a poklad byl veliký, vyprávěla nám mimo jiné o ekologických zahradách a sdělila nám při té příležitosti, že s Markem čekají miminko! Při seznamce jsem poznala, jak se všichni vidíme krásně.  Já jsem provětrala oblečení, co mi věnovala Vlastička a v neděli jsem se nalíčila rtěnkou od Markétky. Na rozdávání dárků jsem nebyla, ale nějaké pro mě zůstaly. Maticová hra se ukázala složitá a pro naší skupinu nepotřebná, protože my stejně víme, že spolupráce se vyplácí a že se učíme vzájemně. Při stavbě domu jsme se poučili, jak jen slovy se dá někdy něco těžce vyjádřit, ale všechny tři družstva to zvládly na jedničku, tedy ohodnotila jsem výkony 1-,1-,2, ale ti jedni, co dostali 1-, byli hotoví první, takže opravuji na 1. Všichni mi napověděli s řešením mého manželského, tedy mého problému, a všichni mi různými způsoby vyznali lásku. Děkuju Vám moc, drazí. Vaše Jája 

Kdo se zúčastnil: Petr a Petr, Markétka, Andrea, Míra, Míša, Míša a Míša, Radan se svou drahou půlkou, Holy-Filip, dvě Vlastičky, Vilma, Terezka, Zdeněk, Iva H. a Dan H. s dětmi, Kateřina, Iva K., David a Diana s Jaromírem, Mirek Anděl, Vláďa, Roman, Olinka, mihla se Lesli-Lenka, Tygřice Hanka s Vilémem a další Radanovi žáci, Dalibor, Míla, babička Jája a věřím, že plno dalších tam bylo s námi v duchu, v duchu 

                                                                                                

V některých lidech se vidím a mám ráda co vidím a ráda je vidím 

V některých lidech se vidím a nemám ráda co vidím 

S některými se, pro to co vidím, nerada vidím 

Ale zdá se mi, že Ty, co ráda nevidím, už nevidím! 

A když je vidím, vidím, co ráda vidím 

S Vámi se ale moc ráda vidím! 

Pro to, co vidím. 

Já se ve Vás vidím! 

Já vás vidím! Já vás vidím! 

Vidím vás? Vidím sebe? 

Kruci, kluci, koho vlastně vidím?! 

Divím se, co vlastně vidím, 

stydím se, že to až teď vidím. 

A tak hladím mládím, nevadím, že kadím? 

Jája - Jarmila Dušková