Boží přítomnost a Boží dary

Od Steva Pharella (světový koordinátor HT)

Ve svém životě jsem měl možnost zažít už poměrně mnoho okamžiků probuzení. Některé byly trochu jako šepot, který říkal "Je to opravdu tak, jak to vypadá?" Některé byly trochu jako, kdybych mě někdo mírně udeřil do hlavy. Když si zpětně prohlížím svůj život, vidím, jak Bůh/Vesmír (někdy po poměrně dlouhou dobu) jemně klepal na dveře mého vědomí. Pokaždé mě vyzýval k tomu, abych pootevřel dveře mého nitra a klidu, který v něm přebývá. Pokud jsem ale nebyl schopen či ochoten tyto dveře otevřít, Bůh přišel a prostě je vyrazil. 

Občas říkám lidem o své sestře a snu, který jsem jednou měl o tom, že bych si za žádnou cenu neměl nechat ujít její svatbu. Bylo to krátce předtím, než zemřela. Zhruba 20 let poté mi byl diagnostikován rozsáhlý nádor na pravé straně tváře. Potom, co mi byl odoperován, jsem ztratil schopnost mimiky včetně takových samozřejmých věcí jako mrknutí okem. Následně jsme já a moje žena Stephanie s dvěma malými dětmi museli prodat náš dům v Kalifornii a přestěhovat se do města Boulder v americkém Coloradu. Pokaždé jsem se snažil pečlivě naslouchat poselství, které mi Bůh/Vesmír posílali. Na určité úrovni jsem se obracel k Bohu a dával mu najevo, po čem toužím a co chci v mém životě zažívat. Bůh mi odpovídal tím, že na mě sesílal sny či inspirace, které pokaždé změnily směr, kterým se dosud můj život ubíral… Tím, že jsem šel na svatbu své sestry a mohl tak sdílet vzácné okamžiky její přítomnosti před tím, než nás navždy opustila. Tím, že mi pomohl uzdravit tvář poté, co jsem měl možnost zažít, jaké to je, žít s postižením. A tím, že mi dodával sílu a odvahu, přestěhovat svou rodinu a svůj domov tisíce kilometrů daleko od našich přátel, příbuzných a práce.

Pokaždé jsem cítil Boží přítomnost a dary mého spojení s ním.

Cítím přítomnost Boha, kdykoliv ztlumím hluk světa kolem sebe a propojím se se svým vnitřním prostorem. Svým útočištěm, kde intenzivně cítím Boží lásku ke mě i všem ostatním. Je to vždy velmi uklidňující pocit. Je to dokonce trochu, jako by mě někdo láskyplně a něžně držel v náručí. Je to velmi očišťující a posilující pocit. Pokud se přenesu do svého středu, nikdy necítím žádné soudy či cokoliv jiného, co by mě odvádělo od mého vnitřního klidu. 

Věřím, že vesmír nás vyzývá k tomu, abychom žili v tomto našem útočišti, daleko, daleko od zdrojů hluku okolního světa, jako jsou masmédia, internet a telefony. Samozřejmě tím nemyslím, že bychom měli žít jako samotáři v horách, i když i to může být občas přínosné. Mám tím na mysli rozhodnutí, že spojení se svým vnitřním prostorem je vaše nejvyšší priorita. Mám na mysli založit svůj život na tomto spojení místo hluku a rozptýlení vnějšího světa.

Když jsem propojen s Bohem a cítím jeho přítomnost, vím, kým skutečně jsem. Dějí se mi dobré věci. Dostávám Boží dary. Všechny oblasti mého života jsou posíleny, moje já, moje vztahy se ženou, synem, dcerou, mojí rodinou, mým okolím. A i můj profesní život funguje lépe. Dostávám od Boha inspiraci, léčivou energii, vedení a podporu. Jsem naplněn jeho láskou, radostí a mírem. Tlaky, stresy a potíže každodenního života jsou pryč. Vidím jasně, že jsem jednota, hojnost a požehnání. Jsem přijetí a vděčnost. Jsem nevinnost a perfektní zdraví. Ale vidím i to, čím nejsem… nejsem světem, ve kterém žiju, bytostí bez disciplíny, bytostí bez víry. Hlavně už nejsem náměsíčný. Už vím, kým jsem. Žiju s vděčností k Bohu, k tomu, kým jsem a k budoucnosti, která leží přede mnou a celou touto planetou. 

Není ani potřeba říkat, že v Božím světě není místo pro žádné "dluhy". Dříve bylo mým zvykem půjčovat si čas od své rodiny a věnovat se tak po večerech a o víkendech mé profesi. Nyní si uvědomuji, že Boží dary ke mně přicházejí pouze, pokud žiju v přítomnosti. Pokud přenáším budoucnost do přítomného okamžiku, je to porušením tohoto principu. Ztrácím sám sebe. Jsem rád, že můžu říct, že se zlepšuji a zůstávám stále déle v přítomném okamžiku a se svou rodinou. 

Chtěl bych na tomto místě také krátce sdílet něco o Božích darech v mém profesním životě, protože věci, které se mi zde staly, považuji za zázrak. Před mnoha lety, kdy jsem byl výkonným ředitelem ve společnosti, kterou jsem sám založil, jsem se najednou rozhodl přestat s mnoha rutinními obchodními činnostmi a vyhodit svůj diář. Když jsem to udělal, měl jsem pocit, že jsem svou společnost určitě poslal ke dnu. Zdálo se velmi nebezpečné opustit tolik činností běžných v obchodní sféře, ale měl jsem pocit, že kdykoliv je dělám, nejsem to opravdu já. Cítil jsem, že mému životu chybí integrita, ale bál jsem se, že moje společnost za to bude muset zaplatit. Nic ale nemohlo být vzdálenější pravdě. Obchod najednou vzkvétal. Když se dívám zpět, mám pocit, že už vím proč. Stal se ze mě lepší posluchač, získal jsem víc trpělivosti, více soucitu a propojení s lidmi, se kterými jsem byl v kontaktu. Není potřeba zdůrazňovat, že moji zákazníci a zaměstnanci si těchto změn velmi vážili. Obchod, kterému se už předtím dařilo dobře, dosáhl bodu zlomu a vzrostl na zcela novou úroveň.

Ale ten největší DAR si nechávám nakonec. Tento dar se týká mě samého. Uvědomil jsem si, že milující, posvátná a božská přítomnost, která zde byla PRO mne, je nyní i VE mě, v tobě a ve všem ostatním. To, co říkají vědci, je pravda… existuje velká jednota. To, co říkají a po staletí říkali duchovní vůdci a zakladatelé velkých světových náboženství, je pravda. Naším největším požehnání je duchovno, ze kterého se rodíme. Jsme zrozeni v obrazu Božím. Jsme součástí Boha. Jsme všichni navzájem propojeni a navzájem jsme na sobě závislí. Jsme všichni jedno.

A tak se znovu uzavírá kruh, který propojuje Boží dary a Boží přítomnost. Jsem přesvědčen o tom, že pokud se osvobodíme z hluku vnějšího světa a žijeme v našem vnitřním prostoru - ve spojení s Bohem - je to dar, který zcela změní náš vlastní i kolektivní život. Můžeme žít v Boží lásce, míru a harmonii a to samé platí pro celý svět, pokud to uděláme všichni společně a zároveň. Je to vskutku dar od Boha!

S veškerou mou láskou,

Steve

(zdroj: Zpravodaj světového týmu, říjen 2008)