3.celostátní setkání HT Praha

setkání světlonošů

27.-28. listopadu 2004 v Praze v hotelu Green Garden

Sešlo se nás pár teda ne dva, ale docela málo, trochu nás to překvapilo, když Praha je vprostřed země, ale asi tak to mělo být. Když se mě známí ptali, kde jsem byla o víkendu, sdělila jsem jim, že jsem měla nádherný zážitek, že jsem byla v neskutečném světě, že jsem byla v zelené zahradě, v hotelu Green garden. Setkala jsem se tam s lidmi, kteří už odhalili svou tvář a objevila se neskutečná krása tedy spíš skutečná krása. Jsou to lidé, kteří už poznali, kdo jsou a jsou šťastni, že to mohou vyjadřovat. I já jsem poznala, že i já jsem láska a že láska je odpověď na každou otázku, že láska je řešení každého problému.

Poznala jsem, že všichni lidé jsou hvězdy, některé ještě zahalené strachem a já mám to štěstí, že už svítím. Zjistila jsem jak je to snadné, jak je to jedno duché svítit a že se nemám čeho bát, mé zdroje jsou nekonečné. Jsem poctěna a hluboce vděčná, že jsem se také stala světlonošem.

Setkání bylo perfektně připraveno a zorganizováno teamem v čele s Ivuškou Bečvářovou a Žanetkou Najdekovou, Prostory a krásné prostředí poskytla další jasná hvězda našeho společenství Ingrid Gallasová. Po vzájemném představení, byli tam i lidé kteří přišli poprvé, jsme se učili zpívat aleluja a jiné. Učili jsme se vzájemně si naslouchat, zpívat hlasitě, ale tak, aby bylo slyšet každý hlas. Zatím jsme zpívali jednohlasně dvojhlasně, ale máme v plánu zpívat jednohlasně mnohohlasně jednomyslně. Po zpívání nám Žanetka přiblížila a sdělila své zážitky s Istanbulu ze světového setkání koordinátorů ze zemí celého světa. Sešlo se jich tam přibližně třicet. Byli tam týden, takže se dobře poznali, viděli jak jsou všichni skvělí. Sdělovali si, jak, a jakým způsobem, se snaží rozšiřovat myšlenky z knih Neala Donalda Walsche i jiných autorů, což bylo inspirací pro ostatní. Poznali trochu i život v Istanbulu v Turecku. Součástí vyprávění byly i fotky, které jsme zhlédli na diaprojektoru. Žanetka přivezla mnoho materiálů v angličtině, z kterých také budeme čerpat. Dozvěděli jsme se, že na Žanetinu cestu přispěli i někteří z nás a také  humanityś team samotný (celosvětová organizace). Krom nám, přispěl HT Ghaně.

Dozvěděli jsme se, co se chystá letos i příští rok. Sám Neale se setkání nezúčastnil, s tím, že nechce, aby toto hnutí bylo založeno na jednom člověku, protože nastala doba kolektivního působení, ale měli s ním styk po internetu. Koordinátoři si také sdělovali, jak a proč se scházejí v jejich zemích skupinky příznivců, jak se rozšiřují jejich řady. Bylo to dlouhé povídání a doufám, že to Žanetka sepíše, aby i lidé, kteří se nemohli účastnit, byli informováni. V průběhu povídání nám Žanetka přečetla dopis od jednoho z účastníků a ten byl tak krásný a tak dobře charakterizoval jací nádherní lidé se tam sešli, že jsem dojetím brečela jak Alík. Po výborném obědě (ještě jednou díky Ingrid) se pokračovalo, přijeli další členové z různých částí republiky, vůbec složení účastníků se v průběhu obou dnů měnilo. Lidé přicházeli a neradi odcházeli a rádi se vraceli.  

Ocenili jsme ohromnou práci Dalibora na internetových stránkách HT. Lidé mluvili o stavu a práci HT v místě bydliště a krajích i o tom jak pracují sami na sobě. Do toho jsem se vnutila i já, přijela jsem tam nabitá energií, myšlenkami i papíry a byla jsem netrpělivá, abych už už mohla zářit. Využívala jsem, každé volné chvilky, abych lidem sdělila své v uvozovkách geniální myšlenky. Tak se mi stalo, že jsem se chlubila i svým ne příliš zdařilým povídáním, za což jsem se druhý den omluvila. Na večer byl plánován  tanec, nevím jestli se uskutečnil, ale když jsem odcházela, většina se bavila o politice a vůbec o situaci v naší vlasti a jak tuto situaci pomoci zlepšit. Druhý den jsem přišla pozdě a bylo to zase velmi poučné inspirativní a zábavné. 45Mnoho lidí mi pomohlo ujasnit nebo opravit mé názory. Myslím, že jsme se všichni ještě více probudili, takže účastníci snad nebudou ani potřebovat lampu. Pěkné a radostné bylo, když jsme předčítali články z informačních médií za dvacet let. Byly to tak krásné vize a já věřím, že skutečnost je předčí. Prožívali jsme naše cesty, někdy dost dramatické, k bohu a ještě více jsme se poznali. Děkuji bohu, že jsem to mohla zažít. Byla jsem poctěna, že můžu psát do nově vznikající kroniky, tak tedy s láskou (bohem) sbohem Těším se na příští setkání s Vámi, Vaše jara duše ková ing Jarmila Dušková

Kdo byl na setkání: Žanetka Najdeková, Iva Bečvářová, Ingrid Gallasová, Monika Poláková, Petr Dostál, Dalibor Novák, Petra Bárová, Monika Kučerová, Jarmila Dušková, Radan Chrobok, Markétka Potměšilová, Evička Bradáčová, Roman Trejbal, Lenka Slívová, Filip Rydlo, Míša Nusková, Terezka Chumchalová, Zdeněk Chumchal, Helenka Kroutilová, Míša Chlad, Lucka Havlíčková, Míra

Budiž světlo, budiž svět             Budíš světlo, budíš svět