Spiritualita je ekumenická

Koncem května se v irském Killarney uskutečnila 13. Konference mezinárodní transpersonální společnosti (International Transpersonal Association - ITA, vznikla koncem sedmdesátých let). Její hlavní téma bylo opět příznačné - „Ke společenství Země: ekologie, odvěká moudrost a spiritualita“. Konference ITA se zúčastnili také příznivci transpersonální psychologie z České republiky, kteří se zde mohli setkat s jejím zakladatelem, profesorem Stanislavem Grofem (nar. 1931). Světoznámý psychiatr českého původu, tvůrce holotropní terapie, zřejmě využil svého pobytu „nedaleko Evropy“ a na několik dnů opět navštívil své rodné město Prahu. Při této příležitosti uspořádala Česká transpersonální společnost své druhé setkání, které proběhlo v Kulturním domě Eden ve Vršovicích.
Boření starých dogmat

„Třicet sedm let výzkumů mě přesvědčilo o tom, že existuje úzký vztah mezi spiritualitou, mystikou a změněnými stavy vědomí,“ zdůraznil profesor Grof v úvodu své strhující přednášky a všichni přítomní nemohli jinak, než s ním souhlasit. Profesionální dráha MUDr. Stanislava Grofa je vskutku impozantní, lemovaná převratnými a odvážnými objevy na poli psychiatrie, filozofie, ba i religionistiky. Syntéza nejmodernějších vědeckých oborů s poznatky starodávných kultur je u Grofa doslova pionýrská (v pravém slova smyslu toho slova) a velmi přínosná. On sám je mnohdy až „zbožňován“, ale také přehlížen. Ne každý je totiž schopen vzdát se zažitého newtonovsko-karteziánského smýšlení a vcítit se do nového paradigmatu, což platí beze zbytku také pro jeho kolegy psychiatry. Boření starých dogmat nebývá vítané ani jednoduché...
Výzkumy s LSD u nás...

Po studiích na Univerzitě Karlově působil S. Grof jako psychiatr v Kosmonosích a stal se jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu psychiatrického, kde pracoval v letech 1960 - 1967. V polovině 60. Let se začal zabývat zkoumáním účinků LSD na lidskou psychiku a možnostmi využití LSD v psychoterapii, přičemž se pokusil integrovat psychedelický přístup. Již tehdy navrhl koncepci tzv. koexových uzlů (coex - concentrated experience - koncentrovaná zkušenost), které se uvolňují při užití LSD a jiných psychoaktivních látek, a také koncepci porodního traumatu s jeho čtyřmi fázemi (bazální perinatální matrice - BMP). Znovuprožitím porodu dochází ke kompletní přestavbě osobnosti, což mohli později zažít mnozí z těch, kteří prošli procesem Grofovy metody holotropního dýchání. Nutno zdůraznit, že v této době probíhaly v Československu další úspěšné výzkumy v této oblasti, vedené MUDr.Milanem Hausnerem na psychiatrickém oddělení v Sadské. V letech 1957 - 1974 zde provedli na 3000 léčebných sezení s pomocí LSD a sbírka psychotických kreseb je zřejmě jednou z největších na světě (viz M. Hausner - LSD za železnou oponou, Psyche in statu nascendi, LSD kontra konvence aj.).
Vznik transpersonální psychologie

V roce 1967 odjel S. Grof podruhé do USA na pozvání Výzkumného psychiatrického střediska Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu, aby zde pokračoval ve výzkumech změněných stavů vědomí. V roce 1969 přijal vedoucí místo, označované jako Chief of Psychiatric Research, ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Baltimore, a místo profesora psychiatrie na Univerzitě Johna Hopkinse. Stává se vedoucím oficiálního státního výzkumu psychedelik a spolu s humanistickými psychology A. Maslowem a A. Sutichem vlastně spoluzakládá nový obor na poli výzkumu lidské bytosti, tzv. transpersonální psychologii. V roce 1972 odešel do Kalifornie a pracuje jako vědecký pracovník v inspirujícím prostředí Esalen Institute v Big Sur.
Holotropním dýcháním k sebepoznání

Zde vyvinul společně se svojí ženou Christinou techniku holotropního dýchání (její popis např. v knize S. Grofa Dobrodružství sebeobjevování), která umožňuje dostat se bez pomoci psychedelik do nevědomých oblastí lidské psýché, prožít široké spektrum zážitků prenatálních (od početí do porodu), perinatálních (porodu), biografických (od narození do smrti) či transpersonálních (překračujících hranice běžného chápání života, např. splynutí s bohem či prožití minulých životů). V naší republice dýchaly touto technikou již stovky lidí, kteří pocítili potřebu vyřešit některé ze svých problémů, projevili zájem o znovuobjevení svého spirituálního já či se zúčastnili pouze ze zvědavosti. Od roku 1989 bylo u nás vyškoleno několik facilitátorů holotropního dýchání, přičemž certifikát k jeho provozování získali přímo v USA. Metoda, která umožňuje prožít mimořádné stavy vědomí a využívá vlastntě prastarých šamanských technik, má samozřejmě svoje kontraindikace. Přesto se během několika let stala záležitostí téměř masovou. V našich podmínkách však není prováděna jako psychoterapie, nýbrž spíše jako metoda sebepoznávání a pozitivního rozvoje osobnosti. První výsledky napovídají o tom, že lidé po jejím absolvování skutečně objevují jiné dimenze svého bytí a stávají se, zjednodušeně řečeno, lepšími. A to rozhodně není málo...
Trocha bibliografie

Profesor Stanislav Grof je autorem celé řady článků v renomovaných časopisech, odborných i populárně naučných publikací, které jsou přístupné širokému okruhu zájemců. Za všechny jmenujme The Human Encouter with Death (Lidské setkání se smrtí), LSD Psychotherapy (LSD psychoterapie), Beyond the Brain (Za hranice mozku, česky Gemma 1992), The Adventure of Self-Discovery (Dobrodružství sebeobjevování, česky Gemma 1992), Beyond Death (Za hranice smrti) či společně se Zinou Halem Bennettem shrnující The Holotropic Mind (Holotropní vědomí, česky Gemma 1993). V současné době žije Stanislav Grof nedaleko SanFrancisca, věnuje se výcviku holotropního dýchání a transpersonální psychologie. Jeho další připravovaná kniha nese pracovní název Kosmic game (Kosmická hra) a profesor Grof o ní obšírně hovořil při své přednášce...
Zkreslený model psychiky

Nebude to kniha ani tak o psychiatrii, ale spíše o spiritualittě a mystice. Podle Grofa je historie celého lidstva úzce spjata se spiritualitou a prožitky mimořádných stavů vědomí. Dnešní psychiatrie však tyto numinosní prožitky (numinosum - pojem R. Otta pro něco „zcela odlišného“, nevyslovitelného, tajemného...) nebývalým způsobem podceňuje a patologizuje (kromě snů). „Patalogizací mimořádných stavů vědomí jsme vytvořili zkreslený model lidské psychiky. Tyto prožitky zasluhují nejserioznější studium a nikoliv paušální odsuzování. Mají bezesporu terapeutickou hodnotu, mohou vést k vývoji a posunu vědomí. Člověk, který neprožil mimořádné stavy vědomí, nikdy nemůže zcela zhodnotit svoji psýché...,“ tvrdí Stanislav Grof. V různých starých kulturách byly tyto prožitky skutečně dobře známy a také využívány. Participace v rituálech vedla již v těchto pradávných dobách k vývoji, hlubší pospolitosti, vzájemnému chápání a navazování kontaktů mezi lidmi. Např. eulesinská mystéria existovala po dobu dvou tisíc let, muselo tedy jít o něco vysoce pozitivního a smysluplného. U kolébky všech starodávných mystérií přitom zase stály transpersonální zážitky. Zde je možno spatřovat inspiraci ke všem náboženským systémům.
Potřeba spirituality

Grofovy postřehy na téma náboženství patřily z celé přednášky k nejzajímavějším. Z jeho slov vyplynula naléhavá potřeba a přímo nutnost ekumenického přístupu: „Spousta lidí došla k závěru, že dnes potřebujeme právě spirituality a nikoliv ještě více náboženství. Je ale nutno rozlišovat mezi spiritualitou a organizovaným náboženstvím. Zážitky mimořádných stavů vědomí, které jsou popsány v mystických větvích všech náboženství, namají nic společného s Vatikánem či papežem. Náboženství ještě nemusí znamenat spiritualitu a může být naopak překážkou k rozvoji spirituality, neboť spojuje pouze úzkou skupinu lidí, která se často postaví proti jiné podobné skupině. Jestliže mimořádné stavy vědomí vedou k objevení „vlastního božství“, u náboženství jde o „božství mimo nás“. Je potřebné ho transcendovat. Spiritualita je ekumenická, ale organizované náboženství lidi rozděluje.“ K tomu, abychom začali vážné přemýšlet o těchto problémech, nás mohou přesvědčit především výsledky Grofovy mnohaleté výzkumné práce a jeho mimořádně bohaté osobní zkušenosti. Jeho vklad do dalšího vývoje nejenom moderní psychiatrie, ale také holistického (celistvého) chápání způsobu života zkrátka není možné přehlédnout.

Profesor Stanislav Grof, v Americe nezývaný „český Jung“, vytvořil jakousi „spirituální vědu“. Svým uklidňujícím hlasem hovořil o tom, co možná v některých chvílích života tušíme, co ale nedokážeme vyjádřit a rozvíjet. Jeho přínos dnes spatřujeme také v tom, že způsobem doposud nevídaným dokázal postupně zmapovat a zhodnotit ty poznatky různých kultur z celých dějin lidstva, které mohou sloužit k duchovnímu rozvoji každého lidského jedince. V tomto směru nám jednoznačně nabízí pomocnou ruku a způsob, jak navázat léčebné kontakty se svou minulostí, s jungovými archetypy kolektivního nevědomí a rozpoznat kosmický rozměr lidského bytí. O tom, jaké máme možnosti na tomto světě, vypovídá také ukázka z knihy S. Grofa Holotropní vědomí:

Hluboká úcty k života a ekologické uvědomění patří mezi nejčstější důsledky psychospirituální proměny, která provází odpovědnou práci s mimořádnými stavy vědomí. Totéž se týká duchovního vývoje mystické povahy, která se zakládá na osobním prožitku. Jsem přesvědčen, že hnutí k plnějšímu uvědomění si našich nevědoných tendencí velmi zvýší naše naděje na přežití planety.


Petr Skřivánek