Cesta do Argentiny 9.

29.5.2008 - Marky

Překrásné dny a noci vám všem!

Sice jsem už v Atlantě, ale ještě se s Vámi chci podělit o naše poslední zážitky z Argentiny. Stejně mi ještě tango pulzuje po těle, to jen tak nevyprchá, obzvlášť, když tančíte s Lackem - děkuji Ti. Moc si vážím všeho, co jsme tady mohli společně prožít, tvořit, připomenout si.

Je to vážně výzva, pokusit se Vám přiblížit mé prožitky, je to trošku, jak popisovat barvy na paletě života.
Velké díky za to, že jsem s Vámi mohla již také nakreslit tolik překrásných obrazů a o to je společné ladění jistě jednodušší. Stále mě mile překvapuje, jakou je naše české HT inspirací pro ostatní země a já jsem vážně moc šťastná a zároveň pyšná být jedním z našeho týmu. Při otázce jak my to vše děláme, mi přichází odpověď, že hlavně JSME a z toho vlastního bytí a spolubytí jde následná tvorba jako po másle 

 

Lacko vyvěsil na naše stránky českou prezentaci a také, jak už mu je vlastní, poctivě zapisoval fakta-co a jak, takže moudřejší budete hlavně z jeho zprávy. Ukazovali jsme spousty fotek z našich setkání a je superb, že hlavně ta energie mluví sama za sebe. Šikulka jedna

Jééé vidíte, píšu superb, jako to naše škodovácké auto, no dvanáct let ve firmě je znát, a tak také čas na změnu dozrál a já jsem těsně před odjezdem ukončila můj pracovní poměr(chtěla jsem napsat jinak výpověď, ale koukám -je to prašť jak uhoďˇ . Je to fičák, bylo to náhlé intuitivní rozhodnutí, které doprovázelo spoustu emocí. Asi hlavně protože škoda Team má pro mne také velikou hodnotu, místo, kde jsou úžasní inspirativní lidé a přátelé. Děkuji Vám za.... no to se prostě ani po takové době nedá popsat, vím, že víte... Ještě dnes, kdy jsem se při sdílení - co a jak o mne musela opravit, že už vlastně nepracuji v muzeu, se mi oči zalily slzami.

Ale zpět na jih. Naše poslední dny jsme strávili na konferenci věnované Jednotě. Páni! Tedy dámy samozřejmě také, tolik úžasných řečníků z celého světa se sjelo na počest oslavy vědomí, že k sobě všichni patříme. Ze sdělených věcí Vám asi nezprostředkuji nic nového, obzvlášť Vám sečtělým Nealovcům ale vážně každé připomenutí na vlastním prožitku má cenu nevyčíslitelnou. Jasně, někdy méně slov a více cest do srdce bylo také fajn, ale ta rozpomínací cesta je vlastně krásným cílem...

Doufám, že budete-budeme mít brzy možnost si všechny záznamy přečíst v mých očích, kde se pokaždé zrcadlí krása Vašich duší. 

 

Mám Vás moc ráda, myslím na Vás, jo a taky se mi už trošku motá hlava a jazyk z angličtiny 

Malou pusu a velké objetí, nebo obráceně - jak jen chcete
Marky